Přejít k hlavnímu obsahu
I v Česku máme vítr. Vize je, že jeho využitím lze pokrýt až 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny
Štěpán Chalupa coby místopředseda České společnosti pro větrnou energii má jasné statistiky: Zatímco Dánsko získává z větru 56 % elektřiny, Německo 31 %, respektive 26 %, když škrtneme větrníky na moři, Rakousko 14 % a Česko stále jen 1 %. I celoevropský průměr vloni stoupl na 19 %. Dá se čekat vbrzku nějaká náprava? Více v novém vydání Energo MAGu.
Chalupa

S jakými mýty o větrné energii musí tuzemská asociace nejvíc bojovat?

Dovolím si vás trochu opravit. Říkáme sice mýty, ale jde spíš o témata. Za mýty považujeme takové ty lidové výmysly, které sice občas taky zazní, ale které většině lidí nemusíte vysvětlovat. Do této kategorie mám čerstvý přírůstek. V Rakousku prý schválně staví větrníky na kopcích, aby s jejich pomocí posílali do Česka špatné počasí a zlikvidovali naše vinaře.

Ale vážně. Tématy spojenými s větrnými elektrárnami bývá možný hluk a vliv na živou přírodu. To jsou oblasti, v nichž je veřejnost opatrná. A developeři mají zodpovědnost tuto debatu projít poctivě. Musíme si uvědomit, že v Česku jsme ve větrné energetice asi deset let zaspali. Za tu dobu zde prakticky nevznikaly nové projekty, čemuž odpovídá i nízká informovanost veřejnosti.

A jak se vám daří tyto námitky vyvracet či odstraňovat?

Uvedu vám to na číslech. V Česku máme přes dvě stě funkčních elektráren na území přibližně stovky obcí. To znamená, že zkušenost s větrnou elektrárnou ve své blízkosti má poměrně dost lidí. A nikde nedochází k žádným závažným potížím.

Máme tu i opakovaná sociologická měření, která sledují vývoj nálad v lokalitách větrných projektů. Ukazuje se, že pokud už se nějaká vlna obav vzedme, což není zdaleka tak časté, jak se může z mediálního obrazu zdát, je to téměř výlučně ve fázi, kdy je záměr stavby větrné elektrárny oznámen. S tím, jak postupují jednání, se situace zpravidla zklidňuje. A když se podíváte na názory v obcích, kde větrníky už vyrábějí elektřinu, uvidíte, že naprostá většina lidí je s nimi v pohodě.

Zjednodušeně proto říkáme, že kdyby s větrníky byly nějaké opravdové problémy, tak se o tom ví a je z toho poprask. Klíčem k bezproblémově fungující větrné elektrárně je ale důkladné posouzení jejího dopadu na okolí, což dostanou na starosti odborníci: experti na měření hluku, ornitologové a další. Veřejnost nemusí mít strach.

Zbytek rozhovoru najdete v zařijovém Energo MAG!

Datum vytvoření: 20/09/2024

Dny kogenerace

Komentáře komentáře
ČR je s cenami energií jednoznačně západní zemí Podle srovnání v eurech jsme zde měli ceny elektřiny sedmé nejvyšší, o 22 % nižš... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek
Další teplá zima = rekordní zásoby plynu Komfortní situace na straně zásob se příznivě odráží na ceně zemního plynu. Spot... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
FT varují, Německo má problém s přechodem na elektromobilitu – co to znamená pro ČR? Výsledek není vůbec veselý - počet subdodavatelských firem první úrovně v Německ... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš