„Spotřeba elektřiny i plynu za letošní první čtvrtletí meziročně vzrostla, v obou případech byla dokonce vyšší než ve stejném období roku 2023. Je to potvrzení, že období kontinuálních poklesů skončilo. Zejména spotřebu plynu ovlivnily meziročně nižší teploty. Skutečná spotřeba vzrostla o více než 14 %, po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál byla vyšší o 3,5 %. Je zřejmé, že kromě faktoru počasí hrají roli i další vlivy, včetně cen energie. Rovněž se zvýšila výroba elektřiny,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ.

„K růstu spotřeby plynu došlo napříč všemi kategoriemi odběratelů. Očekáváme, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu v souvislosti s postupným přechodem od uhlí k plynu. V případě elektřiny tvořili výjimku jen odběratelé připojení na hladině velmi vysokého napětí. Výrazně vzrostla spotřeba domácností, v elektřině dokonce o více než 9 %,“ doplňuje předseda ERÚ.

Celková netto spotřeba elektřiny dosáhla v prvních třech měsících roku 16,4 TWh. Výrazný nárůst zaznamenaly především domácnosti, jejichž spotřeba meziročně vzrostla o 9,1 %. Oproti tomu velkoodběratelé připojení na hladině velmi vysokého napětí spotřebovali o 1,6 % méně elektřiny. Ještě výrazněji než spotřeba rostla výroba elektřiny, a to o 9,6 %. Díky tomu Česká republika opět zaznamenala přebytek elektřiny, který se projevil nárůstem exportu. Ten meziročně vzrostl o 36,1 % na 7,6 TWh.

Spotřeba plynu se vyšplhala na 2,8 milionu m³ (tedy zhruba 30 TWh), což představuje meziroční nárůst o 14,2 %. Po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál se však nárůst zmírňuje na 3,5 %, což ukazuje, že významným faktorem byl chladnější únor a březen. Leden byl naopak teplotně nadprůměrný a spotřeba v tomto měsíci meziročně klesla
o 0,7 %. Růst spotřeby byl patrný u všech kategorií odběratelů, tedy u maloodběratelů z řad podnikatelů (+14,6 %), velkoodběratelů (+14 %), domácností (+13,8 %) i středních odběratelů (+12,3 %).

Na konci března bylo v zásobnících 842 milionů m³ plynu, což odpovídá naplněnosti
36,9 %. Ve stejném období loňského roku to bylo 61,6 %, což poukazuje na intenzivnější čerpání zásob během chladnější zimy.

Zdroj: ERÚ