To, co se událo ve Španělsku 28. dubna letošního roku by snad nevymyslel ani král hororových filmových trháků, Hitchcock. Bylo krátce po 12:30, když se ve Španělsku rozhostila tma, narušil se provoz podniků, vypnuly se dopravní systémy, mobilní sítě, internetové připojení a další kritická infrastruktura. Slovo blackout se tehdy stalo skutečností. A dnes už se ví, co to způsobilo. Španělsko totiž podle agenturních zpráv tvrdí, že dubnový výpadek proudu byl způsoben několika technickými selháními a vylučuje kybernetický útok.

Výpadek proudu z 28. dubna začal ve Španělsku krátce po 12:30 a trval až do setmění. Evropské zpravodajské agentury píší, že šest týdnů poté, co Španělsko a Portugalsko utrpěly masivní výpadek proudu, vydaly nyní úřady v Madridu oficiální zprávu, v níž uvedly, že dubnový kaskádový výpadek proudu, který během několika sekund odpojil desítky milionů lidí od dodávek, byl způsoben technickými a plánovacími chybami, které vedly k selhání sítě.

Španělská ministryně pro ekologickou transformaci Sara Aagesenová, která řídí energetickou politiku země, na tiskové konferenci uvedla, že malé výpadky sítě, soustředěné na jihu Španělska, vedly k řetězové reakci mezi většími. Ministryně uvedla, že k události přispělo několik technických příčin, včetně „špatného plánování“ provozovatelů sítě, kteří nenašli náhradu za jednu elektrárnu, jež měla pomoci vyrovnat výkyvy výkonu. Zároveň výslovně vyloučila kybernetický útok jako příčinu výpadku proudu.

Česká Investiční skupina Energy financial group (EFG) již dříve upozornila, že podobná situace jako ve Španělsku a Portugalsku mohla nastat i v Česku. Před tím již varovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav a EFG tvrdí, že jedním z nejstabilnějších zdrojů elektřiny z obnovitelných zdrojů, které by mohly podobným situacím zabránit jsou v Česku bioplynové stanice.

Skupina tvrdí, že uzavírání uhelných elektráren, které jen v Česku tvoří zhruba 50 procent instalovaného výkonu, může vést bez dostatečné náhrady výrobních kapacit k nestabilitě elektrické sítě. Podle možných scénářů vývoje evropské energetiky zveřejněných Evropským sdružením provozovatelů přenosových soustav hrozí v Česku už v roce 2028 výpadky dodávek proudu v souhrnné délce až 20 hodin, kdy by domácí produkce ani dovoz elektřiny nepokryly tuzemskou spotřebu. Výroba může chybět v celé Evropě, a to zejména během zimních měsíců. A jako možné řešení na to, jak výpadkovým krizím čelit, je hledat další alternativní zdroje energie, jako jsou např. bioplynové stanice.

EFG říká, že bioplynové stanice dokážou vyrobit jak zelený plyn, tak elektrickou a tepelnou energii. V tuzemsku jich zatím je téměř 600 a jejich výrobní potenciál ještě není ani zdaleka naplněn, zejména ten odpadových stanic, kterých je u nás málo. Růst odvětví biometanu je na základě plánu RePowerEU úzce spjat s cílem Evropské unie zvýšit do roku 2030 produkci na 35 miliard m³. Cílem je, zjednodušeně řečeno, aby výrobny biometanu naplnily potenciál dodávat v zemích EU po celý rok obnovitelnou energii až 5 milionům domácností nebo pohánět až 145 000 automobilů na BioLNG.