Letos se ČEZ zaměří na jednu odstávku, zavádění nového paliva od společnosti Westinghouse, modernizaci řídicího systému a širší využití moderních technologií. Cílem je nejen zvýšení bezpečnosti, ale i dosažení průměrné roční výroby 32 TWh z českých jaderných elektráren, což představuje nárůst o 2 TWh oproti dosavadnímu stavu. „Roční výroba se bude mezi jednotlivými roky lišit. Záležet bude především na počtu odstávek. V případě Temelína budeme střídat roky s jednou a se dvěma odstávkami. A to se samozřejmě promítne i do celkové roční výroby,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Teprve podruhé v historii čeká Temelín letos pouze jedna odstávka. Poprvé to bylo v roce 2017. Tehdy šlo o výjimku danou řazením odstávek. Tentokrát to bude naopak. Standardem bude střídání roků s jednou odstávkou a roků se dvěma odstávkami. To je hlavní výsledek přechodu na delší palivový cyklus. Druhý blok na něj přešel už loni, první blok bude následovat letos. „V praxi to bude znamenat, že provoz obou bloků bude aktuálně 14 měsíců, tedy o čtyři měsíce více než při původní palivové kampani. Nicméně stále to není cíl. Ten bude 16 měsíců provozu a dva měsíce odstávky,“ konstatoval Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín. Odstávka prvního bloku potrvá dva měsíce a energetici její zahájení naplánovali na začátek června.

Temelín letos obdrží více než stovku palivových souborů od americké firmy Westinghouse, která se vrací do Čech po 15 letech. Druhý dodavatel francouzský Framatom dodá palivo příští rok. „Držíme strategické zásoby v obou našich jaderných elektrárnách a diverzifikovali jsme dodavatele jaderného paliva. Dlouhodobě tak zvyšujeme energetickou bezpečnost České republiky,“ doplnil Bohdan Zronek.

V létě by první blok měl přejít na řízení novým systémem. Na náročné záměně energetici pracují od roku 2022. Loni dokončili instalaci serverové a komunikační infrastruktury. Během následujících měsíců do nového prostředí instalují potřebný software a aplikace. „Jednotlivé části softwaru i hardwaru důsledně ověřujeme v testovacím prostředí ještě před nasazením. Během odstávky pak systém prověříme v ostrém produkčním prostředí. Z odstávky by první blok už měl najíždět pomocí nového systému. Přechod se bezpečnosti elektrárny nedotkne. Bezpečnostní systémy běží na odlišné platformě, které se modernizace netýkala,“ upřesnil Jan Kruml.

V celosvětovém měřítku jde technologicky i rozsahem o jednu z nejnáročnějších záměn řídicího systému. Během modernizace energetici instalovali desítky nových serverů a položili osmdesát kilometrů kabelů. Řídicí systém obsahuje tisíce informačních a ovládacích displejů, vyšší tisíce ovládaných zařízení a za vteřinu jím projdou desítky tisíc zobrazovaných informací.

Elektrárna dál plánuje využívat umělou inteligenci při snižování vlastní spotřeby a vyhodnocování speciální kontrol, rozšiřovat privátní 5G síť nebo využívat drony ke kontrolám těžko přístupných míst. „V oblasti využití moderních technologií se každý rok posouváme dopředu. Například loni jsme díky umělé inteligenci ušetřili jednotky tisíc MWh elektřiny. Pomocí dronů kontrolujeme těžko dostupná místa, jako jsou například chladicí věže. A 5G sítě je oblast, kterou chceme dál rozvíjet, především z pohledu nových možností úrovně dostupnosti signálu ve vnitřních budovách,“ doplnil Bohdan Zronek. Aktuálně je 5G signálem částečně pokryta většina klíčových provozních budov. Další objekty energetici plánují pokrýt v letošním roce.

Zdroj: ČEZ