Co je komunitní energetika?

Energetická komunita je společenství lidí, kteří mají k dispozici obnovitelný zdroj, z nějž vyrábějí energii. Tu následně co nejefektivněji spotřebovávají a sdílejí mezi sebou. Členové komunit mají rozhodovací práva, podobně jako je tomu například u bytových družstev. Mohou mít podíl na vlastnictví obnovitelného zdroje energie, či ho dokonce sami vlastnit. Aktivní zákazník, který elektřinu nejen odebírá, ale i sám vyrábí, se označuje novým pojmem „prosumer“.

Komunitní energetika občanům přináší úspory v podobě levnější energie, kterou si v rámci společenství sami vyrobí. Vzhledem k tomu, že se elektřina spotřebovává v místě výroby, se úspory týkají rovněž poplatků za využití distribuční sítě. Takto ušetřené prostředky potom lze investovat do jiných místních projektů, takže zůstávají v dané lokalitě, místo aby šly velkým energetickým společnostem. Komunitní energetika a využívání OZE také přináší vznik nových pracovních míst.

Komunitní energie nejsou o zisku

Hlavní účel energetických komunit nespočívá v tvorbě zisku. Smyslem tohoto typu energetiky je naplňování energetických, environmentálních a sociálních potřeb občanů. Komunita by měla své zdroje vybírat a dimenzovat tak, aby většinu vyrobené energie spotřebovala sama a minimalizovaly se přetoky do sítě. Proto by měl být na začátku každého projektu energetický management. Rovněž cena za elektřinu v rámci společenství má být nastavena tak, aby byla výhodná pro obě strany – výrobce i spotřebitele. Tedy tak, aby ten, kdo elektřinu produkuje, netratil, a aby ji zároveň odběratel měl lacinější než z primárního zdroje.

Jakého nastavení se v České republice dočkáme, je zatím předmětem jednání. Co by to však znamenalo, kdyby se v rámci energetické komunity nesmělo jednat o prodej? Když si někdo pořídí fotovoltaiku a nabídne své přebytky jinému členu komunity, co by měl v takovém případě dostat výměnou za vyrobenou elektřinu? Nějakou službu či produkt? Bude to adekvátní jeho nemalé investici do střešní elektrárny? Jistě se najdou případy, kdy to nebude na překážku – třeba mezi příbuznými. Obávám se ale, že mnoho majitelů střešních FVE bude motivováno spíše nabídnout takové přebytky k výkupu velkým firmám místo k lokálnímu využití v rámci komunity/skupiny ke sdílení v sousedství. 

V zahraničí se využívá model neziskových organizací / energetických družstev, jež vykupují přebytky elektřiny od členů – vlastníků střešní FVE a tuto energii pak prodávají členům, kteří vlastní zdroj nemají. Cena je nastavena tak, aby pokryla výrobní náklady a výdaje na provoz družstva. Takový model najdeme například v Belgii a Estonsku. V případě lokálního sdílení energie je také důležité zavést slevy na distribuční poplatky. Pokud se tak nestane, bude to pro energetické komunity znamenat určité zatížení. Speciální místní tarify pro energetická společenství či kolektivní samospotřebu již byly v některých státech EU zavedeny, případně se zrovna připravují (např. Rakousko, Itálie, Portugalsko, Španělsko či Belgie).

Jak je to v Česku

Energetické komunity u nás mohou vznikat již nyní, a to nejčastěji formou družstva, spolku či jiné neziskové organizace. Sdílení energie mezi členy ale bude možné až po schválení platnosti a účinnosti novely energetického zákona LEX OZE II, ve které je energetická komunita přesně definována, a to včetně svých práv, povinností a podmínek, za nichž může fungovat. Na konci srpna 2023 hladce prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Půjde-li dále vše dobře, máme naději, že nabude účinnosti již v příštím roce. Jak jsem ale již zmínila, čeká nás ještě opravdu hodně práce. Můžeme se inspirovat v zahraničí, kde mají s využíváním OZE i se sdílením v rámci komunit dobré zkušenosti.

Zatímco v některých jiných zemích komunitní energetika funguje již desítky let, v České republice jsme stále na začátku. Čeká nás spousta práce, ale její přínosy v naplňování energetických, environmental ních a sociálních potřeb občanů jsou obrovské. Jen je potřeba její potenciál a potenciál obnovitelných zdrojů naplno využít. 

Příklady rozvoje komunitní energetiky ve státech EU

Rakousko

Vhodnou inspirací pro nás může být rakouský model. Legislativu potřebnou pro komunitní energetiku Rakousko přijalo už v roce 2021. Funguje tam koordinační centrum pro komunitní energetiku, jehož hlavním cílem je poskytovat informace k realizaci projektů sdílené energetiky. Komunitní energetika je řešena systémově a přístup k „zelené“ energetice je dlouhodobě aktivní. Mají více než 1 000 registrovaných společenství. Rakouský model komunitní energetiky podporuje lokální sdílení elektřiny prostřednictvím slevy na distribuci dle vzdálenosti a typu použité sítě.

Belgie

V zemi již od 90. let působí Ecopower, jedno z nejstarších družstev pro využívání OZE. Začínalo velmi skromně, dnes však dodává elektrickou energii více než 67 tisícům členů. Navíc má nadnárodní působnost.

Německo

Německo v roce 2017 přijalo zákon na podporu kolektivní samospotřeby v rámci jednoho bytového domu, takzvaný Mieterstrom model. Ten provozovateli OZE umožňuje prodávat elektřinu majitelům nebo nájemníkům bytových jednotek v domě, který se nachází v bezprostřední blízkosti zdroje. 

Patrícia Čekanová

Vystudovala Strojírenskou fakultu Technické univerzity v Košicích, kde získala doktorský titul v oboru energetiky. Přednášela na různých konferencích k problematice využití obnovitelných zdrojů energie, spolupracovala na tvorbě projektů věnujících se tomuto tématu, publikovala články v odborných časopisech a učila na katedře energetické techniky Strojírenské fakulty Technické univerzity v Košicích. V lednu 2022 se stala prezidentkou Asociace komunitní energetiky ČR. Angažuje se i v politice.